Zobrazují se příspěvky se štítkemkvašení. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkvašení. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 29. září 2019

KVAŠENÝ KVĚTÁK


Květák
Bobkový list
Celý pepř
Sůl
Voda
Laktobacil

Květák jsem rozebral na malé růžičky a spolu s bobkovým listem a pepřem nandal do sklenic. Vše jsem zalil vychladlým slaným nálevem se startérem, sůl dávám podle chuti. Ke květáku můžete přidat například cibuli, feferonku nebo česnek, výsledná chuť je pak pikantnější...dá se experimentovat.
Kvasil jsem týden při pokojové teplotě, květák je krásně křupavý a zanechává si svou specifickou chuť , která je doplněna příjemnou kyselinkou...a opět dá se jíst samotný, jako příloha, v salátech. Vyzkoušejte, ochutnejte...křup

KVAŠENÉ ZELÍ S CIBULÍ A JABLKY


Hlávkové zelí 500g
Cibule 3ks
Jablka 2ks
Sůl 1čl
Cukr 1pl
Pepř celý 10ks

Zelí a cibuli nakrájet na tenké nudličky, jablka nastrouhat a po lehkém prosolení promíchat v míse, nechat než pustí šťávu. Přidat cukr, kuličky pepře a vše napěchovat do kvasných hrnců nebo sklenic sklenic, zatížit tak aby bylo vše potopeno ve šťávě kterou ingredience pustily. Zhruba pět až sedm dní(podle teploty) nechat přikryté kvasit při pokojové teplotě, pak šup s tím do chladu a baštit. Oproti klasickému zelí je díky cibuli chuť pikantnější a je ideálním doplňkem ke spoustě pokrmů...mňam

středa 11. dubna 2018

ČALAMÁDA barbecue

Čalamáda:
Zelí 300g
Celer 200g
Mrkev 200g
Cibule 1ks (větší)
Česnek 4 stružky
Zázvor asi 3cm
Cukr 2pl
Rybí omáčka
Sůl (cca. 15g / 1kg)
Startér (laktobacil)

Zelí, celer, mrkev, cibuli jsem nakrájel na tenké nudličky, česnek na plátky a zázvor na malé kostičky. Vše jsem promíchal v míse a nacpal do kvasného hrnce. Zelenina po chvíli pustí šťávu a ta by měla být až nad zeleninu, pokud je jí málo může se dolít převařená (vychladlá) voda se solí, ať je všechno pod hladinou. Zeleninu upěchovat a zatížit.
Čalamádu jsem nechal kvasit 4 dny při pokojové teplotě, potom jsem přidal barbecue omáčku a vše nandal do sklenic a šup s tím do lednice. Předpokládám že i v lednici bude pokračovat pomalé kvašení a chuť se bude měnit, ale prvotní ochutnávka byla labůžo. Zelenina krásně křupe a prokvašené kyselinky se úžasně snoubí se sladkostí a pikantností omáčky, lze konzumovat samotné nebo jako přílohu. Mimochodem, výtečná je i varianta bez omáčky.

Omáčka:
Rajčatové pyré
Med
Worcester
Paprika mletá
Chili
Česnek
Vinný ocet
sůl
Ingredience na omáčku, v množství jaké vyhovuje vaší chuti, lehce svařit a nechat vychladnout



Dobrou chuť...křup

pátek 16. května 2014

KVĚTÁK NA DIVOKO

Kvašené ružičky květáku jsou výborné jako příloha nebo součást směsí, omáček a polévek, ale zrovna tak výborné jsou samotné na křupání.

květák 1ks
cibule 2ks
česnek 6str
nové koření 10ks
bobkový list 5ks
sůl 10-20g
voda cca. 1/2 l
startér
vinný nebo ostružinový list

Vodu svařte s bobkovým listem, novým kořením, solí a nechte vychladnout. Květák omyjte a rozeberte na menší ružičky. Cibuli nakrájejte na půlkolečka a česnek na plátky. Potom květák naskládejte do kvasné nádoby s ostatními přísadami a zalijte studeným lákem tak aby bylo vše ponořené, zatižte. Chcete-li aby zelenina byla co nejkřupavější, přidejte vinný nebo ostružinový list, taniny v nich obsažené se o to postarají. Nechte kvasit při pokojové teplotě minimálně týden a pak...dobrou chuť. Květák si zachová svoji specifickou chuť která je doplněna v krásné symbióze česnekem a především novým kořením. Měl jsem malinko obavy že koření bude moc, ale opak je pravdou. Vše dohromady si pak pod svá křídla bere delikátní kyselinka...no co Vám budu vyprávět, zkuste a uvidíte.



pondělí 14. dubna 2014

MLÉČNÉ KVAŠENÍ...

Kvašení je starým způsobem konzervováním potravin. Je to levná a jednoduchá metoda která v podstatě sama (krom přípravy zeleniny) provede onen fermentační proces. Stačí nakrouhat zeleninu nebo ovoce, přidat koření, sůl, sladidlo, popřípadě vodu a nějáký startér (syrovátka, laktobacil aj.) a už to jede. Mám vyzkoušeno že většina zeleniny prokvasí i bez přidání startéru, ale sichr je sichr. Při tomto způsobu úpravy zeleniny vzniká velké množství vitamínu C, enzymů, laktobacilů a kyseliny mléčné. Tato zelenina zlepšuje naše trávicí schopnosti i působí příznivě na mikroflóru střev.


Co se kvasné nádoby týče, použít se dá v podstatě cokoli ze skla, porcelánu, kameniny nebo glazované keramiky. Já už používal kameninový džbán, keramickou vázu, zavařovací sklenice i klasické kvašáky (viz. obrázek). Myslím že je zde velký prostor pro improvizaci. Malé zavařovací skleničky jsou dobré na testování a zkoušení nových kombinací, než to začnete ládovat do pětilitrivých nádob. Odpadá taky manipulace s prokvašenou zeleninou, sklenice můžete dát po pár dnech kvašení při pokojové teplotě rovnou do lednice. A pak už jen debužírovat!

A trochu odborněji

Jedním z používaných způsobů konzervace zeleniny je konzervace mléčným kvašením. Mléčné kvašení se u nás využívá ke konzervaci krouhané zeleniny (zelí) a ke konzervaci celých plodů (zejména okurek).
Princip: Bakterie mléčného kvašení vytvářejí z cukrů kyselinu mléčnou chránící hmotu před ostatními mikroorganismy, které nesnášejí kyselé prostředí. Kyselina mléčná by v té koncentraci, kterou mohou produkovat bakterie mléčného kvašení, ještě nestačila konzervovat. Předpokladem její praktické účinnosti je proto současný vznik určitého množství kyseliny octové, ethanolu i antibiotik.
Zkvašované cukry:
• všechny běžné cukry, tj. hexosy a pentosy, monosacharidy, disacharidy a dokonce i vícemocné alkoholy (glycerol, mannitol apod.)
• škrob, celulosa a jiné nerozpustné sacharidy jsou vůči běžným formám mléčného kvašení odolné.
Typy mléčného kvašení:
a) čisté (homofermentativní):
C6H12O6 → CH3–CHOH–COOH
• produkt: kyselina mléčná
• hlavní kvasicí mikroorganismy: Lactobacillus plantarum, Streptococcus lactis
b) smíšené (heterofermentativní):
C6H12O6 → CH3–CHOH–COOH + CH3COOH + C2H5OH + CO2 + H2
• produkty: kyselina octová, oxid uhličitý, ethanol, popř. i vodík
• hlavní kvasicí mikroorganismy:Lactobacillus brevis,Leuconostoc,Pediococcus
c) nečisté: vznik nepříjemně páchnoucích látek
• produkty: NH3 (hnití), kyselina máselná (máselné kvašení), křís
• mikroorganismy: hnilobné bakterie (příslušnící rodů Escherichia a Enterobacter), bakterie máselného kvašení (obligátně anaerobní Clostridium butyricum, Cl.pasteurianum, Cl. tyrobutyricum), plísně a křísové kvasinky (Candida, Oospora, Torulopsis)

Mezi vedlejšími produkty mléčného kvašení zeleniny nás z technologického hlediska zajímá kyselina octová, které zpravidla vzniká asi 0,3-0,4 %, počítáno na celkovou hmotnost naložené zeleniny. Její produkce je nutným předpokladem úspěšné konzervace a jako optimální poměr konzervujících kyselin mléčné a octové je uváděn 3:1. Vznikající ethanol se podílí na tvorbě esterů, jež doplňují aróma výrobků. Oxid uhličitý pomáhá vytvářet a udržovat v kvasící hmotě a na jejím povrchu anaerobní podmínky.
Přídavek soli je pro zdárný průběh mléčného kvašení velmi důležitý, protože NaCl ve vhodné koncentraci zabraňuje růstu odkyselujících mikroorganismů a podporuje homofermentativní mléčné kvašení.

zdroj http://www.vscht.cz/ktk/www_324/lab/navody/oborII/zeli.pdf